Víte, že v Lošticích nedaleko Olomouce, leží Židovský hřbitov? Jeho nejstarobylejší náhrobky pocházejí až z konce 17. století a jsou opředeny mnoha příběhy. Vydejte se objevit tohle mystické místo s tajemnou atmosférou.
Hřbitov byl založen již v roce 1554. Na ploše hřbitova, kterou čítá 6500 m2, byste napočítali téměř 650 náhrobních kamenů s reliéfní výzdobou. Ty nejstarobylejší, kterým se říká stély, pochází z 80. let 17. století. Poznáte je tak, že sestávají z jednoho kamene a vyrobeny jsou z pískovce. Vypadají prostěji a najdete na nich delší hebrejské texty i reliéfy s náboženskými symboly, které vypráví o životech a zásluhách zemřelých. Novější náhrobky od poloviny 19. století jsou honosnější, ubývá symbolů a objevují se kratší texty, které jsou často dvojjazyčné - hebrejské a německé. Na náhrobcích z konce 19. století potom mizí trasiční symboly a hebrejština, převládá němčina a náhrobní kameny jsou vyšší, složeny z několika částí a svým tvarem se podobají spíše obeliskům na křesťanských hřbitovech. Často jsou vyrobeny z černé žuly a mramoru, takže je lehce rozeznáte. Tato změna souvisí se všeobecnou snahou tehdejších židovských komunit splynout s okolní křesťanskou komunitou a její kulturou a tradicemi.
Nejstarší náhrobky najdete v horním rohu hřbitova, napravo od nynějšího vchodu – zde se kdysi nacházel původní vchod. Této části se říká kohenská.
K významným náhrobkům patří tzv. tumba, která je zde pouze jedna – náhrobek vypadá jako sarkofág, najdete ho? Stojí při západní zdí, a na jeho místě odpočívá vážený rabín Aaron Moses Neuda z Loštic. Druhý náhrobek vpravo od něj je místem odpočinku jeho syna, věhlasného rabína Abrahama Neudy, který byl jeden z historicky prvních progresivních rabínů na Moravě, spisovatel a učenec. Manželkou Abrahama byla spisovatelka Fanny Neuda, která byla ve své době velmi pokroková – její kniha Hodiny zbožnosti byla první knihou svého druhu, kterou kdy v němčině sepsala židovská žena pro židovské ženy. Do té doby ženy používaly modlitební knihy, které sepsali pouze muži. Ti ale nemohli vystihnout a pochopit potřeby a pocity žen. Fanny tak do knihy vložila své zkušenosti dcery, manželky i matky.
Na zdejším hřbitově se pohřbívalo až do začátku 2. světové války, a poslední pohřeb proběhl v květnu roku 1942 – jen několik dnů před deportací ostatních židovských spoluobčanů do koncentračních táborů. Jméno posledního zesnulého bylo Ignac Schimerl, který bydlel u svého tchána Otty Löfa, majitele obchodu na loštickém náměstí, kde dnes stojí Kavárna u Lišky Bystroušky.
Hřbitov je volně přístupný a najdete ho na konci ulice Olomoucká, u staré cesty do Palonína (dnes ulice Vejmoly).
Pokud si po prohlídce hřbitova budete chtít skočit na něco dobrého na zub, zastavte se ve vyhlášené Tvarůžkové cukrárně. Když budete mít chuť na další kulturu, neměli byste vynechat loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků.
