Hanácká česnečkaHanácká česnečka je víc než jen polévka – je to lék, legenda a oblíbený zachránce po náročném večírku. Tady se nešetří chutí ani regionálními ingrediencemi. Křupavá slanina, voňavé Tvargle a zlatavé krutony z ní dělají plnohodnotný pokrm, který zahřeje, posílí i potěší. CO BUDETE POTŘEBOVAT
Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Slaninu nakrájíme na nudličky. Polovinu česneku nakrájíme na plátky a cibuli nadrobno. Chleba nakrájíme na kostičky, rozložíme na plech a opečeme v troubě s trochou oleje dozlatova. Do hrnce vložíme nakrájené brambory a zalijeme vodou. Osolíme a okmínujeme. Brambory vaříme do měkka. V hlubší pánvi si rozpustíme sádlo, na kterém orestujeme slaninu a cibuli dozlatova. Zalijeme vodou z uvařených brambor, přidáme rozšlehané vejce, dochutíme solí, pepřem, přidáme druhou polovinu česneku a majoránku. Na závěr přidáme uvařené brambory. Před podáváním posypeme nastrouhanými tvarůžky a petrželkou. Je česnek zdravý? A pomáhá opravdu na kocovinu?Ana a ano. Česnek obsahuje allicin – přírodní antibakteriální a antivirovou látku, která:
A co kocovina? Česnek stimuluje játra, podporuje detoxikaci a zlepšuje krevní oběh – což je přesně to, co tělo po bujaré noci potřebuje. Navíc slanina dodá sůl a energii, tvarůžky a vejce bílkoviny a krutony vyváží žaludek. Česnek ale přidávejte až ke konci – vařením ztrácí sílu. Ideální je část česneku přidat do vývaru a část si nechat až na závěr. Odkud pochází česnečka?Česnečka nemá přesně dohledatelný původ, ale patří mezi nejtradičnější pokrmy střední Evropy, hlavně v Česku a na Slovensku. V minulosti se vařila jako levná a vydatná polévka – jen z česneku, vody, chleba a sádla. Na Hané se však vyšvihla na vyšší úroveň díky přidané slanině, vejci a tvarůžkům, které dodají výrazný regionální šmrc. Česnečka, ač u nás považovaná za typicky český recept, nemá výhradně český původ. Patří totiž do staré tradice jednoduchých venkovských polévek a objevuje se ve vícero evropských kuchyních. Historici gastronomie se shodují, že česneková polévka je jedním z nejstarších typů lidové kuchyně v Evropě, vznikající nezávisle v různých regionech – kdekoliv byl česnek, voda a suchý chleba. Španělsko má svou „Sopa de ajo“ nebo taky „Sopa Castellana“, která má velmi podobný základ: česnek, starý chleba, vodu nebo vývar a někdy i vejce. Vařili ji pastevci, chudí rolníci a poutníci (např. na cestě do Santiaga). Často se připravovala na olivovém oleji a s paprikou. V Polsku zase můžeme natrefit na „Zupa czosnkowa“ - obdobnou variantu s česnekem a bramborami. Někdy se přidává smetana nebo sýr. Poláci milují výrazné chutě a česnek jim rozhodně není cizí. Taky na Slovensku a v Maďarsku najdeme různé „česnekové vývary“ – většinou s pečivem a sýrem, občas dokonce s nočky nebo krupicí. |