Hanácká česnečka

Hanácká česnečka je víc než jen polévka – je to lék, legenda a oblíbený zachránce po náročném večírku. Tady se nešetří chutí ani regionálními ingrediencemi. Křupavá slanina, voňavé Tvargle a zlatavé krutony z ní dělají plnohodnotný pokrm, který zahřeje, posílí i potěší.

CO BUDETE POTŘEBOVAT

300 g oloupaných brambor
100 g sádla
100 g slaniny
2 cibule
1 palička česneku
majoránka
sůl
pepř
1 vejce
1 balení Tvarglí
chleba na krutony
olej na opečení chleba
petrželka

Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Slaninu nakrájíme na nudličky. Polovinu česneku nakrájíme na plátky a cibuli nadrobno.

Chleba nakrájíme na kostičky, rozložíme na plech a opečeme v troubě s trochou oleje dozlatova.

Do hrnce vložíme nakrájené brambory a zalijeme vodou. Osolíme a okmínujeme. Brambory vaříme do měkka.

V hlubší pánvi si rozpustíme sádlo, na kterém orestujeme slaninu a cibuli dozlatova. Zalijeme vodou z uvařených brambor, přidáme rozšlehané vejce, dochutíme solí, pepřem, přidáme druhou polovinu česneku a majoránku. Na závěr přidáme uvařené brambory. Před podáváním posypeme nastrouhanými tvarůžky a petrželkou.

Je česnek zdravý? A pomáhá opravdu na kocovinu?

Ana a ano. Česnek obsahuje allicin – přírodní antibakteriální a antivirovou látku, která:

podporuje imunitu
snižuje krevní tlak i cholesterol
pomáhá při nachlazení i bolestech v krku

A co kocovina? Česnek stimuluje játra, podporuje detoxikaci a zlepšuje krevní oběh – což je přesně to, co tělo po bujaré noci potřebuje. Navíc slanina dodá sůl a energii, tvarůžky a vejce bílkoviny a krutony vyváží žaludek.

Česnek ale přidávejte až ke konci – vařením ztrácí sílu. Ideální je část česneku přidat do vývaru a část si nechat až na závěr.

Odkud pochází česnečka?

Česnečka nemá přesně dohledatelný původ, ale patří mezi nejtradičnější pokrmy střední Evropy, hlavně v Česku a na Slovensku. V minulosti se vařila jako levná a vydatná polévka – jen z česneku, vody, chleba a sádla. Na Hané se však vyšvihla na vyšší úroveň díky přidané slanině, vejci a tvarůžkům, které dodají výrazný regionální šmrc.

Česnečka, ač u nás považovaná za typicky český recept, nemá výhradně český původ. Patří totiž do staré tradice jednoduchých venkovských polévek a objevuje se ve vícero evropských kuchyních. Historici gastronomie se shodují, že česneková polévka je jedním z nejstarších typů lidové kuchyně v Evropě, vznikající nezávisle v různých regionech – kdekoliv byl česnek, voda a suchý chleba.

Španělsko má svou „Sopa de ajo“ nebo taky „Sopa Castellana“, která má velmi podobný základ: česnek, starý chleba, vodu nebo vývar a někdy i vejce. Vařili ji pastevci, chudí rolníci a poutníci (např. na cestě do Santiaga). Často se připravovala na olivovém oleji a s paprikou.

V Polsku zase můžeme natrefit na „Zupa czosnkowa“ - obdobnou variantu s česnekem a bramborami. Někdy se přidává smetana nebo sýr. Poláci milují výrazné chutě a česnek jim rozhodně není cizí.

Taky na Slovensku a v Maďarsku najdeme různé „česnekové vývary“ – většinou s pečivem a sýrem, občas dokonce s nočky nebo krupicí.