Trienále SEFO 2024: Olomouc se na MOMENT stává centrem současného středoevropského umění

Dominantním prvkem hlavního výstavního prostoru Muzea moderního umění je devítimetrový „morový“ sloup, který slovenský autor Marek Kvetan vytvořil v reakci na pandemii covidu 19. Běloruská umělkyně žijící v emigraci ve Wroclawi Ala Savashevich vystavuje monumentální figurální sochu, která je reflexí pomníků diktátorům, a to nejen běloruským či ruským. A například Rakušan Andreas Fogarasi předvede své asambláže z materiálů nalezených v aktuálně ohrožených olomouckých stavbách moderní architektury.

Trienále také poprvé ukáže plody rozvíjející se spolupráce s německým Kunstmuseum Bochum. Stálá expozice moderního a současného umění Století relativity projde obměnou – přibudou některé práce Josefa Alberse, Wladyslawa Strzeminského, Endreho Nemese či Josepha Beuyse. Jedno z nejcennějších děl olomoucké sbírky Květena spánku (1931) od české malířky Toyen doplní její dílo Na hraně (1945) přivezené rovněž z Bochumi.

Přehlídka se „přelije“ také do Arcidiecézního muzea s expozicemi starého umění. Nová výstava Ohňová dramata představí ohňostroje a ohňostrůjné iluminace v evropském umění jako pomíjivé monumenty minulosti.

Trienále není uzavřeno zdmi, vstupuje i do veřejného prostoru, kde se objevily rozměrné objekty a instalace. Například Horní náměstí u radnice opanovaly rozměrné kovové sochy slovenské umělkyně Ilony Németh, připomínající kutilské výrobky provázející náš každodenní život od dob socialismu až do dnešních dnů. Před Teoretickými ústavy v areálu olomoucké Fakultní nemocnice vyrostl objekt Automatizace Ludditů maďarské dvojice Randmroutines. Ohrada SEFO v sousedství Muzea umění bude od poloviny léta hostit ukrajinskou skupinu EtchingRoom1, která umělecky zpracovává otřesná data o ztrátách památkového fondu během probíhajícího válečného konfliktu.