Wolfgang Amadeus Mozart

Několik týdnů strávil v Olomouci Wolfgang Amadeus Mozart, slavný rakouský hudební skladatel a klavírní virtuos, mezi jehož stěžejní díla patří opery Don Giovanni, Figarova svatba, Kouzelná flétna nebo Cosi fan tutte.

V květnu roku 1767 ve Vídni vypukla epidemie černých neštovic. Mozartův otec se rozhodl odjet s celou rodinou do Brna a následně do Olomouce. Tam se 26. října ubytovali v hostinci "U černého orla" (Hauenschildův palác na Dolním náměstí), kde ještě téhož večera u jedenáctiletého Wolfganga propukly příznaky choroby. Mladý Mozart i přes svou nemoc stále komponoval a složil zde 6. symfonii F-dur. Záhy nabídl kapitulní děkan, hrabě Leopold Antonín Podstatský, svého lékaře a ubytování rodiny v paláci kapitulního děkanství, v jehož prostorách si dnes můžete prohlédnout unikátní uměleckou expozici Arcidiecézního muzea Olomouc. Muzeum se jako jediné v ČR pyšní prestižním označením European Heritage Label.

V Hauenschildově paláci dnes již sice nenajdete hostinec "U černého orla", ale na dobrý oběd či večeři si sem můžete zajít do Hanácké restaurace. Kromě moravské klasiky v moderním pojetí vám tu nabídnou i saláty a vegetariánská jídla.

Sigmund Freud

Sigmund Freud strávil v Olomouci roku 1886 několik týdnů, aby zde splnil svou vojenskou povinnost. Tehdy třicetiletému zakladateli psychoanalýzy připadala v Olomouci snesitelná pouze dobrá káva, zmrzlina a pečivo v jeho oblíbené kavárně na Horním náměstí (dnešní Caffé Opera). Tam také najdete pamětní desku věnovanou tomuto slavnému příborskému rodákovi. Freud byl na počátku své kariéry, kterou musel kvůli vojenským manévrům přerušit a současně odložit i plánovanou svatbu. Podle dochované korespondence víme, že během svého krátkého pobytu v Olomouci Freud pokračoval na svých pokusem s kokainem, který tou dobou nabýval na popularitě.

Víte, že…? Freud byl také velkým milovníkem Olomouckých tvarůžků, které si můžete koupit v mnoha různých podobách v podnikové prodejně přímo na olomouckém Horním náměstí. Hned vedle doporučujeme navštívit také Levandulové bistro, kde dostanete nejen moc dobré kafe a zákusek, jak to měl Freud rád, ale i levanduli v bio kvalitě v kosmetických i potravinových produktech domácí výroby. Nejen za sladkým pečivem a luxusní kávou zamiřte do Eatery & Bakery nebo o poschodí výš do Long Story Short Cooking Bar & Café.

Gustav Mahler

V Olomouci roku 1883 krátce působil i rakouský skladatel Gustav Mahler, který 10 let řídil vídeňskou operu a poté odešel do USA jako dirigent Metropolitní opery a symfonických orchestrů. Je autorem deseti symfonií, z nichž poslední zůstala nedokončená. Ve svých dvaadvaceti letech absolvoval dirigentské angažmá v nynějším Moravském divadle, na jehož památku zde byla umístěna busta.

Mahler v Olomouci ale nebyl příliš spokojen a k místním hudebníkům se vyjadřoval dost kriticky. V Olomouci trpěl navíc i jako vegetarián, protože dle jeho slov „…tady jedí jen maso.“ To už ale dávno není pravda a v Olomouci si dnes užijete jídlo z celé řady vege i etnických konceptů. A vsaďte se, že nyní by Gustav olomouckým hudebníkům Moravské filharmonie ještě zatleskal ve stoje...Mahler bydlel v domě U Zlaté štiky, kde je také umístěna pamětní deska. Dům sousedí s Horním náměstím a dnes se tam můžete zastavit (nejen) na šumivý drink v Bubble Wine Bar.

Generál Lafayette

Hrdina dvou světadílů, generál Gilbert Lafayette, si v Olomouci neužíval prázdniny, ale byl tady několik let vězněn. Tímto se dostáváme do poněkud temnějších koutů historie města…

Lafayette, osobní přítel prezidenta USA, George Washingtona, si získal svůj věhlas za Velké francouzské revoluce a boje Američanů za svobodu. Washington měl dokonce stát za spiknutím svobodných zednářů, jehož cílem bylo Lafayettovo vysvobození z olomoucké pevnosti.

Dramatický pokus o útěk se odehrál 8. listopadu 1794, ale díky špatnému porozumění pokynu nedopadl pro generála dobře. Lafayette se toho dne s vojenským doprovodem vydal na zdravotní vyjížďku v kočáře. Osvobodit ho měl německý lékař Justus Bollmann s americkým studentem medicíny Francisem Hugerem. Ti kočár zaskočili při výjezdu z města ve směru na Šternberk a došlo k šarvátce. Lafayetta kousnul do prstu strážný, když se jej pokusil umlčet kapesníkem. Článek prstu později museli Lafayettovi amputovat. Jakmile Lafayette nasedl na koně, Bollmann dal generálovi peníze a vykřikl „Get to Hof!“ (Jeďte do Dvorů). Lafayette ale rozuměl pokynu jako „Get off!“ (Jeďte pryč) a neodbočil do Dvorů, nýbrž jel dále na Šternberk. To se mu stalo osudným, neboť byl opět zajat a vsazen do olomouckého vězení, kde strávil ještě téměř tři další roky, než byl propuštěn. Vy ovšem rozhodně chybu neuděláte, když zamíříte do Šternberka, a prohlédnete si místní hrad, multimediální expozici Ecce Homo Park nebo Expozici času!

Po Lafayettovi byla v Olomouci pojmenována ulice vedoucí z Dolního náměstí. Sousední Uhelná ulice je spolu s pasáží lemovanou bary (Masné krámy) považována za epicentrum olomouckého nočního života. Tam můžete slavnému generálovi věnovat vzpomínku, až budete zvedat sklenici k přípitku.

TIP! Když z Lafayettovy ulice odbočíte do Šemberovy, setkáte se s filmovým Vetřelcem. Kovová plastika na střeše jednoho z domů vyniká především v nočním světle a rozhodně stojí za fotku. Přímo pod vetřelcem najdete chod do Bistra Nro 66, kde se rozhodně zastavte na skvělou snídani nebo ještě lepší oběd!

Jan Sarkandr

Snad každé město je nějakým způsobem spjato s nejrůznějšími světci. Kromě sv. Pavlíny, patronky Olomouce, je město spojeno s osobností kněze Jana Sarkandra. Ten byl v Olomouci nejen vězněn, ale dokonce umučen k smrti.

Doba byla zlá a plná intrik, když byl Sarkandr obviněn ze spojenectví s nepřítelem, vyzvědačství a piklům proti povstání protestantské šlechty. Kněz se snažil ukrýt na zámku v Tovačově, byl však vyzrazen, následně zadržen a poslán do vězení v Olomouci. Ve vězení byl Sarkander v průběhu několika málo dní podroben čtyřem výslechům s použitím útrpného práva. Ani nejstrašnější praktiky mu však neotevřely ústa. Mučení mu způsobilo celou řadu vážných zranění a na jejich následky zemřel v žaláři o necelé čtyři týdny později. Na místě věznice dnes stojí kaple sv. Sarkandra a v ní originál mučícího stroje. Kapli objevíte při proplétání se úzkými romantickými uličkami pod kostelem sv. Michala.

Jan Sarkandr byl svatořečen roku 1995, při příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. v Olomouci.

Václav III.

Olomouc disponuje mnoha temnými příběhy včetně nevyjasněných vražd. V jedné z nich figuruje dokonce i král český, polský a uherský – Václav III.

Šestnáctiletý Václav se do Olomouce roku 1306 vydal seskupit armádu, kterou si vyžádal od šlechty. Situace byla napjatá a hrozilo, že mladý král přijde o svou moc nad územím Polska. Tomu chtěl zabránit válečným tažením. Vzhledem ke špatnému cashflow královské pokladnice chtěl Václav hnát šlechtu do válečného pole a navíc ještě na jejich vlastní náklady. To se šlechtě samozřejmě vůbec nelíbilo…

A tak jednoho horkého letního dne se král, při čekání na moravské posily, vydal na procházku palácem, aby se nadýchal čerstvého vzduchu. Ve stínu už na něj číhal nájemný vrah. Podle Zbraslavské kroniky zasadil nožem Václavovi tři rány do hrudníku. Dalimilova kronika zase mluví o podříznutém hrdle. Tak jako tak – král byl mrtev!

Pravděpodobným vrahem byl Konrád z Botenštejna alias Mulhowu, který byl po činu dopaden a usmrcen. Vražda tak nebyla dále vyšetřována. Předpokládá se ale, že Konráda si najala nespokojená šlechta, aby se vyhnula své účasti na válečném tažení. Samotný akt vraždy se odehrál pravděpodobně v západní části dnešní budovy kapitulního děkanství – sídla Arcidiecézního muzea Olomouc.